Naděje

Sedí sám a sám,

ničeho si nevšímaje

na kameni u cesty,

hlavusklopenou maje. 

Tu mu Bůh poklepe na rameno:

"neseď tu jak odložené poleno, 

Ty přece nejsi sám,

já jsem s tebou."

Tak stopy jdou zas dvoje

a oni za ruce se vedou.