Příjemná setkání

aneb moje zážitky z SDM

Každý, koho potkám, se ptá na silné duchovní zážitky, velká životní rozhodnutí, obrácení, částečnou, ale nejlépe úplnou proměnu člověka. A když řeknu, nic takového nenastalo, jsou zklamaní. Neočekává okolí mnoho? Co třeba takové drobné, ale pro konkrétního člověka hluboké zážitky.

Než jsem odjížděla na světové dny mládeže do Krakova, byla jsem pár dní s naší nově vzniklou kapelou Ex toto corde (z celého srdce) v Novém Městě nad Metují. Hráli jsme na předprogramu v Bardu a Zabkovicích. Jeden den po mši byla pro mně nečekaně adorace a při mi začaly téct slzy a stále jsem opakovala: "Bože, miluji tě!" Myslím, že tímto zážitkem mi dal Bůh sílu zvládnout toto setkání s takovým klidem a pokojem v srdci. Dokázala jsem většinu věcí přijímat věci tak, jak jsou a neznepokojovat se tím, jak bych je chtěla já.

Mám alergii na seno. Při pěší pouti do Barda jsme dělali zastávky vždy na louce plné sena. Ani jednou jsem nepčikla a to se jindy můžu ukýchat.

Na celém tomto setkání, jak na předprogramu, tka v Krakově se mnou a mou sestrou byla kamarádka o berlích. Mezi tolika lidmi používala vozík. Měli jsme ji na starost. Ráda se baví s lidmi, klidně i cizí národnosti. Díky ní jsem měla možnost poznat blíže spoustu Poláků, velmi příjemných, přátelských a pohostinných lidí, kteří se nebojí svoji víru dávat najevo. To mě nejvíc oslovilo. 

Na večeru chval, kde se naše kapela střídala s polskou, kněz procházel kostelem až dozadu s nejsvětější svátostí a po pár metrech se vždy zastavil a požehnal lidem, co byli zrovna nejblíž. Když byl konec, říká najednou "teraz brawa dla jezusa" (teďka potlesk pro Ježíše).

Úžasná byla také ochota nejen Čechů pomoci naší vozíčkářce do tramvaje, do schodů, nést berle atd.

na programu jsme ve vozíčkářském sektoru hezky viděli i na projíždějícího mávajícího papeže. Z jeho promluv mě zaujalo, abychom neměnili štěstí za pohovku. Máme být radostní. A stavět mosty mezi lidmi, národy, ne zdi, někde se zavírat... Máme Ježíše doopravdy přijmout do svého domu.

Měla zde svědectví jedna dívka ze Sýrie a prosila o modlitby. Říkala, že není nikdy jistá, jestli se ze školy vrátí domů, jestli přežije. Papež vyzdvihuje její odvahu, že přijela na světové dny mládeže.

Celkové poselství tohoto setkání pro mě? něco ve svém životě změnit.